VVH SDH Olomouc-Holice -30 leden 2016
VVH SDH Olomouc-Holice -30 leden 2016
Na mé narozeniny a to 30-tého ledna jsme sami dva ze Sámerem (Milošem Lisou )mířili do Olomouce-Holice oslavit s místními bratry hasiči právě uplynulý rok.
Jelikož vše bylo naplánováno na brzké odpoledne, vyjeli jsme po zkráceném obědě pěkně vyfešákovaní jihozápadně na místo určení.
U pohostinství “Na Statku” se to již modře hemžilo, jak místními, tak přespolními hasiči a to bylo jasné znamení že se brzy začne bilancovat.
Sedli jsme si v lokále do prvních řad ať to vidíme první a tiše čekali na začátek schůze.
Úderem čtrnácté hodiny přišli na jeviště jak vzácní hosté z Magistrátu města Olomouce-odboru ochrany,tak členové zastupitelstva městské části Olomouci-Holice,delegáti Okresního sdružení hasičů ČMS olomouckého kraje se starostou a velitelem místního sboru na chvostě.
Hned od začátku se ujal slova jeden z nejpovolanějších a to sám starosta Jarda Šponar který si svou pozornost v hledišti sjednal pěkným mimickým vystoupením s pískajícím mikrofonem v ruce. Po krátké technické přestávce bylo ale vše zažehnáno a mohlo se pokračovat ve schůzování.
Roční zprávu přečetl výše jmenovaný jedním dechem a měl se opravdu čím chlubit. Bezpočet bezchybných výjezdů Zásahové jednotky a dlouhý výčet učinkování sboru na různých akcích jak sportovního tak kulurního zaměření s nemalým počtem medailí a diplomů. Jenom jsme tiše záviděli.
Po tomto chválihodném vystoupení předal slovo veliteli jednotky bratru Jiřímu Kučerovi který,dalo by se říct,opakoval poznatky svého ”Nejvyššího”. Ale také velmi pěkné.
Také děvčata z místního sboru přišla s “troškou do mlýna”a pochlubila se nemalými úspěchy na poli sportovním předními místy ze startovních listin.
Po tomto vystoupení nastala diskuze. Nejprve přispěchali se zdravicemi vzácní hosté jak z Magistrátu města Olomouce, tak i delegáti z Okresního sdružení HČMS. My ostatní z okolních sborů zůstali až na konec, ale navázali jsme všichni na pěkné dosažené výsledky místních bratrů a sester a chválili jsme je až do bezvědomí.Za náš sbor jsem zdravici přednesl já a vysekl jsem jim pochvalu, že se ještě teď oní špitá v kuloárech holičského bratrstva,...ale v dobrém!!!
Diskuse byla u konce, slova se ujal bratr starosta a ujistil nás že se ještě nemáme rozcházet,protože je na pořadu “Panenka”,... a to doslova.
Já jsem čekal ve futrech s kytarou písničkáře Roberta Křesťana,...Sámer,ve svých bujných představách,sličnou děvu,...no prostě každý ve své fantazii čekal něco kreativního a exluzivního podle svého gusta.
Po chvíli netrpělivého čekání se ve dveřích sice objevila sličná dívka, ale k našemu zklamání s vepřovou “panenkou” na talíři s opečenými hranolkami a s úsměvem na rtu.
“Tak to jsi nás dostal!”,polkl nasucho natěšený Sámer, změřil přísným pohledem “Šponyho”a “zaryl šňupák”do právě přineseného pokrmu,...jako každý dokola.
Jídlo to ale bylo velice chutné a dalo rychle zahnat naším snům nad prostřeným stolem.
Nealkoholické pivo, jelikož jsem byl vozem a Sámer “držel basu”, zalilo právě pozřený pozdní oběda s pomyšlením na návrat zrychlilo naše myšlenkové pochody.
Loučení bylo smutné ale o to upřimnější se slibem, že se zase za rok setkatkáme nad vyřešenými závazky, které si místní hasiči v závěrečném ustanovení odhlasovali splnit.
Tak,ať se vám zase letos daří....
Po příjezdu na základnu, v pohostinství “U pulce”,jsme chvíli poseděli a oslavili mé narozeniny s místmími “hospodáři” a utíkali k domovu.
Bylo velmi pozdní odpoledne,...poslední sobota měsíce ledna 2016.
Zapsal: Čenda Prudký
