Povodně 2010 - naše účast v Troubkách
Povodně 2010-Troubky
Večer dne 20.5.2010 v 21 00 hodin volá operační důstojník HZS Olomouckého kraje veliteli zásahové jednotky SDH Olomouc-Radíkov Čestmíru Prudkému a žádá o pomoc při likvidaci následků povodně která se přehnala přes vesnici Troubky.
Den první - Pátek 21.5.2010
V 6 00 hodin ráno vyjíždí do zaplavené oblasti velitel Hanzlík Ivo a bratři Langer Vladislav,
Bocan Martin ,Lisa Miloš a Hudec Lukáš.
Po nahlášení na Obecním úřadě v Troubkách byli naši bratři nasazeni na likvidaci škod přímo v obci. Po třech hodinách čerpání vody ze sklepů zatopených domů byla jednotka přeložena na strategicky důležité místo a to čerpání vody z laguny která se vytvořila povodní a zatopila přilehlé hospodářské budovy a místní Mateřskou školku. Po zkušenostech z povodně,která se prohnala Olomoucí v roce 1997,rozhodli bratři rychle jednat a nasadit do boje s živlem staré ale výkonné čerpadlo PS 12 pro které museli operativně dojet do naší Hasičské zbrojnice.
Dálková doprava vody,které jsme byli součástí, prováděla sání vody z laguny a přes umělý val vypouštěla tlakovou vodu do rozbouřené Bečvy.
Po 12-ti hodinách, jak bylo domluveno, opouští stanoviště „Laguna“ bratři Langer a Lisa z rodinných důvodů. Odvoz byl zajištěn přes droždínské hasiče. Na místě zůstávají pouze tři naši již výše zmiňovaní bratři, protože technika musí čerpat nepřetržitě celou noc a celé ráno až do vystřídání novou silou.
Den druhý - Sobota 22.5.2010
Ráno se musí velitel Prudký Čestmír s bratry Švestkou Jiřím a Morbitzerem Karlem přemístit do obce Droždín aby je místní hasiči dopravili do zaplavené oblasti.
Po příjezdu do postižené obce u Obecního úřadu začalo rozmísťování nových členů zásahových týmů dle potřeby, až na naši jednotku, ta měla své místo určené již z předešlého dne. Po příchodu na stanoviště a nahlášení veliteli postižené lokality „Laguna“, odváží bratr Morbitzer špinavé a čtyřiadvacetihodinovou prací unavené bratry domů na základnu. U techniky zůstávají zbylí dva bratři. Čerpání nemá konce a hladina laguny se stále udržuje ve stejné výšce podporovaná přísunem nové vody ze stálého a vytrvalého deště. „Chčije a chčije“........jak by řekl klasik.
Na stanovišti s námi zasahují bratři z poloprofesionální jednotky SDH Tršice a tak není problém se u techniky vystřídat a na chvíli vzdálit do „stanového městečka“, kde armáda ČR zásobuje zasahující jednotky teplým jídlem a pitím. Tuto službu, pohlídat čerpadla, využíváme i při výměně zasahující osádky s novou obsluhou, z řad jejich i našich borců, po celou dobu naší působnosti v Troubkách.
Čas se naplnil a odpolední „směna“ se přemístila na základnu kde na ni čeká další „várka“ staronových dobrovolníků …...Hanzlík Ivo a Langer Vladislav. Při jízdě na stanoviště se zastaví cestou ještě v obci Věrovany pro bratra Bocana Martina, aby byli kompletní na zásah.
Celou noc čerpají vodu z laguny a láteří na nepřízeň počasí, neboť chvílemi vydatně prší.
K ránu „sem tam“ vykoukne sluníčko, ale to již sledují unavení bratři z okna zásahového auta které míří na základnu.
Den třetí – Neděle 23.5.2010
Scenérii, jako z filmu „Vesničko má středisková“, kdy se se setká bratr Prudký Čestmír s Jiřím Švestkou u vrat jeho domku, srovnají krok a bez řeči jdou k Hasičské zbrojnici, sleduje bez dechu nově nabyvší dobrovolní, Veverka David. Po krátkém přivítání s „použitými“bratry, kteří právě přijeli, nastupují všichni tři do přistaveného auta a ujíždí na místo zásahu.
Po nezbytném nahlášení operačnímu povodňovému štábu o naší přítomnosti, přebíráme od kolegů stroj a jímáme se dělat věci potřebné a užitečné. Laguna se očividně vytrácí a my vidíme, že naše snažení má patřičný význam a k tomu nám ještě nemalou měrou pomáhá i sluníčko které svými paprsky nalévá do nás, již tak unavených bratrů, novou sílu a optimismus.
Stařičké čerpadlo „Máňa“,jak mu důvěrně říkáme, jede jako švýcarské hodinky a tím nám také ještě chce dokázat, že nepatří do starého železa. My jsme nadmíru s jeho výkonem spokojeni!
Při rekognoskaci zaplavené oblasti a debatě o dnešním finále na mistrovství světa v hokeji s Rusi,
zjišťujeme, že zasahujících jednotek na laguně je čím dál méně a proto se rozhodujeme setrvat na stanovišti co nejdéle, až do úplného vyčerpání....... tím myslím lagunu!
Operativně telefonicky stavíme směnu na noc. Daří se nám to „horko těžko“.i díky již zmíněnému napínavému sportovnímu zážitku, ale přece jenom dva naši bratři přislíbí pomoc.... Morbitzer Karel a Foukal Aleš. A aby bylo družstvo tříčlenné,zůstává na noční čerpání i bratr Veverka David.
Sání vody z laguny, které nám zajišťují borci z Ludéřova, je stále více obtížné neboť hladina rychle klesá a míst pro čerpání je čím dál méně. Všem nám svitla naděje, že „Zítra,...zítra už tady nebudeme!“
Odpolední směna pokročila ke svému závěru a my jedeme vystřídat s pocitem dobře vykonané práce. Na základně čekají „noví a voňaví“ naši kolegové, kteří urychleně naskakují do auta a než stačí zavřít dveře,slyším Aleše jak se ptá Karla, „Kam to vlastně jedem?“....... „Do Troubelic?“
Den čtvrtý – Pondělí 24.5.2010
Počasí se umoudřilo, přestalo pršet a velitelé Prudký Čestmír a Hanzlík Ivo čekají co se bude dít a s jakou přijedou zasahující bratři. Během chvíle jsou tady s potěšující zprávou že čerpání se chýlí ke konci.
Po přijetí na stanoviště, které zelo prázdnotou, nám bylo jasné že bratři nelhali. Sloužící velitel laguny nám to přišel s radostí říct a vyzval nás motat použité hadice. Za stálého mírného deště mlčky motáme hadice a přemýšlíme kde se to tam nahoře pořád bere. Hlas z radiostanice nás zve
na přídavek snídaně, neboť mnoho zasahujících jednotek snídat nepřišlo. Asi odjeli bez rozloučení. My jeho pozvání přijímáme a jdeme do sebe nasoukat pár nožiček dietních párků a zalít rozpustnou kávou. Po návratu ze snídaně jsme pomocí bratrů s Topolan, kteří zasahují také na závěr s námi, nakládáme veškerou výbavu a čekáme na příkaz k odjezdu. Ten přišel nečekaně brzy, takže po rozloučení s organizačním povodňovým štábem pomocí radiostanice, odjíždíme z postižené oblasti unavení, ale spokojeni že jsme pro tyto lidičky, zkoušené matkou přírodou a nepřízní osudu ,udělali co jsme mohli.
Přihlášením Operačnímu důstojníkovi HZS Olomoucké kraje naše činnost při likvidaci následků povodně v přerovském okrese skončila.
Byl čas oběda 24.5.2010.
Zapsal: Prudký Čestmír-velitel zásahové jednotky SDH Olomouc-Radíkov
Chtěl bych také všem výše jmenovaným bratrům, vřele poděkovat za příkladnou a obětavou práci, kterou věnovali a vynaložili pro bližního svého v nouzi, i když v mírně vzdálených Troubkách.
Náhledy fotografií ze složky Troubky 2010